(autor David Havlíček, Rockmag.cz, 31. 8. 2006)
O Argemě a její tvorbě jsme si povídali s jediným, kdo zbyl z púvodní sestavy kapely – bubeníkem Pepou Pavkou. Jakou muziku poslouchají? Jak vnímali zákaz své první desky? Začnou hrát zase metal? Kdy vyjde další album? A další otázky + odpovědi v tomto rozhovoru.
Možná mnoho lidí neví, co znamená slovo „Argema“, prosím
o vysvětlení…
Je to název jednoho afrického nočního motýla, což plně odpovídá našemu
stylu života.
Argema vznikla v roce 1982. Z původních členů si zbyl pouze
ty – Pepa Pavka. Co dělají ostatní? Hrají ještě někde?
Z těch prahistorických ještěrů hraji pravidelně už jenom já a ještě
vím, že sem tam hraje i Bobr, ovšem ne v kapele, ale hraje sám na
kytaru.
Vídáš se s některými z nich?
Samozřejmě sem tam se potkáme, ale je to spíše na kšeftech Argemy kam se
vždycky někdo ze staré party jde odreagovat, než v civilním životě.
Dnešní doba letí ve velkým fofru a tak toho času na nějaký delší
schůzky, moc není.
Jaké byly začátky kapely? Byli spojeny s nadšením,
trémou?
Tak to si celkem vybavuji. Nadšení a tréma, ruku v ruce doprovázela celé
naše začátky i když každý z nás už měl nějaké zkušenosti
z jiných kapel. Ale byla to hezká doba.
V osmdesátých letech jste hrávali, co jsem se dočetl, také
metal. Nemáte chuť udělat něco metalového i dnes?
To bylo období metalu. Dneska hrají v Argemě úplně jiní muzikanti a ti to
cítí jinak. Takže snad možná někdy, ale teď asi ne.
První desku jste natočili již v roce 1988. Ale byla tehdy
zakázána, jak to probíhalo, jak jste to vnímali? Nad tím asi nejde jen tak
mávnout…
To víš, všichni jsme se strašně těšili a pak najednou takové zklamání.
A to nás komanči chtěli zakázat úplně. Naštěstí se jim to nepodařilo.
Ale měli jsme fakt namále.
Existuje ještě někde materiál z tý desky?
Dochovala se jedna nahrávka z vystoupení, ale je v dosti špatné kvalitě.
Ale existuje a střežím ji jako oko v hlavě.
Vede si někdo z kapely kroniku?
Jeden náš kamarád si dělal pravidelně poznámky, takže na našich
stránkách www.argema.cz je ve zkratce celá
naše historie.
Máte představu kolik Argema od roku 1982 mohla odehrát
představení?
Tak to se už dnes nedá spočítat.
Hráli jste někdy mimo ČR a SR?
Bohužel ne. Měli jsme pozvání do Polska a USA, ale ani jedno z toho
nevyšlo. Prostě byrokracie funguje všude stejně.
Hrajete raději venku nebo v sálech?
Když hrajeme v sálech, tak se už těšíme na letní parkety. Pak nám
několikrát zaprší a hned se zase těšíme do sálů. A tak se to pořád
opakuje. To je úděl muzikantů.
Vaše zatím poslední album se od těch předchozích liší. Jak
vás napadlo udělat unpluggedové album?
Bylo to takové naše dlouhodobější přání, které minulý rok dozrálo do
konečné podoby, kterou jsme stvárnili na CD Láska na jednu noc. Akustické
nástroje těm písničkám daly jinou tvář a myslím si, že vcelku
zdařilou.
Jedná se především o starší songy v novém aranžmá. Jakým
způsobem jste skladby na album vybírali?
Dali jsme to vybrat na naší firmě několika lidem, kteří se na těchto
skladbách shodli. Ale nebylo to jednoduché. Byl to boj.
Klip k písničce „Někdo tě trápí“ si dobře vedl
v hitparádě ESO na TV NOVA, získal „červené eso“, potěšilo vás to a
kdy jste nějaké podobné ocenění dostali předtím?
Podobné ocenění jsme už několikrát dostali, ale tohle nás potěšilo,
protože původně nám ho v Esu nechtěli vůbec nasadit. Bylo to pro nás
ocenění naší práce všemi fanoušky.
Co vás vedlo k tomu umístit na své stránky 14 původních
klipů Argemy. Jsou na ně nějaké odezvy? Plánujete k tomuto zatím
poslednímu albu natočit ještě nějaký klip?
Spousta lidí si je stáhla, proto připravujeme i zbytek našich klipů,
abychom je tam měli kompletní. Nový klip bude až k novému CD.
Pracujete již na další desce? A pokud ano, kdy vyjde a co lze od
ní čekat?
Připravujeme už materiál a jdeme natáčet někdy v průběhu listopadu.
Nové CD by mělo vyjít někdy v půlce března. A co od ní čekat? To
zatím neprozradím, protože pak by to nebylo překvápko.
Jakou muziku poslouchají lidi z Argemy?
To by jsi se musel zeptat každého z kluků. Já osobně poslouchám, dá se
říct, skoro všechno. Jak starší osmdesátá léta, tak i kapely nové.
I když spíše tvrdší muziku.
Stále poměrně dost koncertujete. Baví vás to ještě? Kde to
máte na tom vandrování po naší zemičce nejraději?
Kdyby nás to nebavilo, tak bychom toho dávno nechali. A kde to máme
nejradši? Všude, kde se fanoušci při našich písničkách
dobře baví.
Co by jste vzkázali našim čtenářům?
Ať je dlouho baví živá muzika a ať jim dává sílu přežít v téhle
džungli i když je to někdy těžké. Ale bigbeat je nádherná věc, stejně
jako život.
